|
|
Město jako prostor mysli - Divočina ve veřejném prostoru
Vondrušková, Eliška ; Pfeiffer, Jan (vedoucí práce) ; Tsikoliya, Lenka (oponent)
Diplomová práce pojednává o fenoménu města se speciálním zaměřením na veřejný prostor a jeho aspekt divočiny. Zkoumá město jako místo pro život i jiných organismů, než je člověk, a objevuje jeho specifický životní prostor, který je obývaný vágním terénem v nejrůznějších velikostech. Sleduje vztah města a přírody, jak se vyvíjel v průběhu historie i to, jak se příroda do měst dostává formou zahrad a parků. Naráží na téma druhé přírody, která města obklopuje. Hlavním tématem je městská divočina, nezvaná příroda měst a její aspekty. Cílem diplomové práce je zmapování tématu městské divočiny, jejích aspektů a projevů, které následně budou didakticky transformovány. Předchází tomu studium literatury a práce v terénu, kdy dochází k archivování a mapování různých míst. Hlavním městem pro zkoumání je má rodná Praha, ve které žiji, a proto mi umožňuje každodenní pozorování (chtěné i nechtěné). V didaktické části práce se zaměřuji na transformování tématu do tří zcela odlišných výtvarných úloh, které žákům nabízí tři odlišné pohledy. Každý z pohledů je vázán na jejich osobní zkušenosti a dva z nich i na pobyt přímo ve vágních terénech města. Další částí diplomové práce je metodická příručka s motivací k tématu, nápady do výuky s kulturními kontexty a slovník pojmů. Cílem didaktické části je seznámit žáky s...
|
|
|
Vnímání obsahů,statutu a role médií v Československu v letech 1977-1989
Vlasák, Zbyněk ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra mediálních studií Vnímání obsahů, statutu a role médií v Československu v letech 1977-1989 Diplomová práce Autor práce: Zbyněk Vlasák Jméno konzultanta: PhDr. Jakub Končelík, Ph.D. Abstrakt Diplomová práce Vnímání obsahů, statutu a role médií v Československu v letech 1977- 1989 zkoumá metodou orální historie možné principy a okolnosti vnímání role médií ve specifickém prostředí normalizačního režimu. Soustředí se primárně na příslušníky a příslušnice tzv. šedé zóny, na jejich vnímání disentu a protirežimní opozice a role médií jako podílníka na budování těchto obrazů. Dále zkoumá na příklad fungování médií v každodenním životě normalizačních domácností, zdroje obrazů bipolárního světa a povahu těchto obrazů a přístup k obsahům oficiálních, neoficiálních i zahraničních médií. Je postavena na historiografických základech, kapitolách o formálních i neformálních tlacích na oficiální média, mluví o okolnosti vysílání zahraničních médií na území Československa, neopomíjí ani mezinárodní kontext let 1977- 1989 a činnost opozičních hnutí a reakci režimu na ni. Média (zejména televize) dle tohoto výzkumu tvořila i ve sledovaném období normalizace nezastupitelné místo v každodennosti domácností. Do značné míry...
|
|
|
Gesto. Význam objektu v šedé zóně veřejného prostoru
Sedlák, Michal ; Hůla, Zdenek (vedoucí práce) ; Hazuková, Helena (oponent) ; Hlaváček, Ludvík (oponent)
Disertační práce pojednává o vztahu člověka k fyzickému veřejnému prostoru z pozice umělce - učitele v akademickém prostředí. Často diskutované téma veřejného prostoru se neomezuje na čistě uměleckou sféru nebo na umělecké gesto. Naznačuje také prostý přesah do každodenního života, týkajícího se výchovy a vzdělávání. Podstatnou částí výzkumu je případová studie na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, která zkoumá, jak vnímají budoucí pedagogové fyzický veřejný prostor a jak jej výtvarným jazykem uchopují. Základní motivace zkoumání leží v předpokladu, že budoucí učitelé skrze prisma jejich pohledu na svět budou vlastním povoláním ovlivňovat výchovu mladé generace. Tento fakt přesahu je dán existencí předmětu Výtvarná výchova zařazeného do oblasti všeobecného vzdělávání, v němž samotná prostorová tvorba hraje určitou úlohu. Zkoumání je zaměřeno na to, co se skrývá za jevy v procesu tvorby a zrodu "něčeho nového" ve fyzickém veřejném prostoru. Pojem gesta je metaforou hmotného vložení do prostoru, který se v určitém okamžiku do něj včleňuje. Včlenění je nazváno aktualizací a výzkumným problémem je právě vztah procesu vložení a aktualizace v časovém dynamismu. Šedá zóna je pak metaforou pro jakousi skrytost, nemusí nutně znamenat jen konkrétní prostor. Do této oblasti patří jevy,...
|
|
|
Hranice ekoturismu a jejich překračování na příkladě komunity v Chambok
Kořánová, Anna ; Kuřík, Bohuslav (vedoucí práce) ; Tenzin, Eva (oponent)
Práce se věnuje problematice ekoturismu, respektive jeho ohraničování z antropologické perspektivy a na příkladu kambodžské komunity Chambok. Na základě pětiměsíčního terénního výzkumu jsem s pomocí metod etnografického výzkumu zjistila, že hranice ekoturismu jsou komplexní, mnohovrstevnaté, problematizované, vyjednávané a existují kolem nich tzv. šedé zóny. Je to právě konceptualizace těchto zón a hranic, která je mým příspěvkem do současné antropologické debaty o ekoturismu, jež tuto problematiku dosud víceméně opomíjela.
|
|
| |
|
|
Vnímání obsahů,statutu a role médií v Československu v letech 1977-1989
Vlasák, Zbyněk ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra mediálních studií Vnímání obsahů, statutu a role médií v Československu v letech 1977-1989 Diplomová práce Autor práce: Zbyněk Vlasák Jméno konzultanta: PhDr. Jakub Končelík, Ph.D. Abstrakt Diplomová práce Vnímání obsahů, statutu a role médií v Československu v letech 1977- 1989 zkoumá metodou orální historie možné principy a okolnosti vnímání role médií ve specifickém prostředí normalizačního režimu. Soustředí se primárně na příslušníky a příslušnice tzv. šedé zóny, na jejich vnímání disentu a protirežimní opozice a role médií jako podílníka na budování těchto obrazů. Dále zkoumá na příklad fungování médií v každodenním životě normalizačních domácností, zdroje obrazů bipolárního světa a povahu těchto obrazů a přístup k obsahům oficiálních, neoficiálních i zahraničních médií. Je postavena na historiografických základech, kapitolách o formálních i neformálních tlacích na oficiální média, mluví o okolnosti vysílání zahraničních médií na území Československa, neopomíjí ani mezinárodní kontext let 1977- 1989 a činnost opozičních hnutí a reakci režimu na ni. Média (zejména televize) dle tohoto výzkumu tvořila i ve sledovaném období normalizace nezastupitelné místo v každodennosti domácností. Do značné míry...
|
host ::
RSS.